Třešňovka n. višňovka.

Po zrušení vinice pod Krásnou strání jednalo se o to, aby holá stráň byla zalesněná, neb jinak využitkována. Zalesnění se nedařilo, až na kousek borového lesa , jenž se ujmul a vyvinul. V místech pak za Karlíkem sázeny byly ořechy, jež však málokdy nesly ovoce, ježto časně kvetly a pomrzly. Během času byla ona prostora devatenáctkrát vysazována. Jedině třešně tam obstály. Tu rozhodl velmistr Marat (1902-1915) 1913 dát celou stráň posázeti třešňovými stromy. Práce trvaly tři roky za vedení lesního Liebla. Každý rok vysázelo se 400 třešňových stromů. Rostou tam různé druhy stromů jako černé amorhele, španělské, velké s krátkou stopkou, májovky, vlašky bělice, černice /t.zv. Hedelfinger/, srdcovky, žlutky, uherky a hortensie, jimž se zde říká márinky. Ježto na teplé a slunné stráni třešňovka záhy rozkvétá, stává se, že jarní mrazy květ zničí. Tak bylo v r.1925, 1926, kdy téměř nic se neurodilo.
Velikou pohromu utrpěla třešňovka v kruté zimě v r.1928. Téměř polovina stromů, zejména jižních druhů, pomrzla. Vysazují se ustavičně nové stromy, ale i ty, které kruté mrazy přestály, jsou zničeny.
V r.1924 trhali jsme májovky dne 27. května a 3. června španělské amorhele.